Vzbudím se pozdě, nejsem schopná se vzpamatovat. Hned potom co vstanu se v chodbě málem přerazím o boty, při ranní hygieně se do všeho kopu, všechno mi padá z ruky. Když přijde čas vyrobit si oběd, první co udělám je že rozleju olej po plotně. Když se mi podaří stvořit potravu je všude mlha hustá, že by se dala krájet, ačkoli se nic nespálilo. O_o
Během jídla všechno rozsýpám a rozlévám jako v pokročilém věku při pokročilé artróze. Potom si zkouším umýt ruce a dopadnu mokrá a s opařenýma rukama, ani mytí nádobí se bez toho neobejde.
Můžu mluvit o štěstí že jsem si neodpreparovala nehet jako při posledním takovém dnu, ani si nic nenarazila a to opaření bylo jen mírné.

Ale den ještě není u konce! Myslím že tu prostě zůstanu sedět a nebudu na nic sahat.
Hlavně na nic ostrého, horkého, špičatého a podobně.

Ale stejně. Všechno je nebezpečné, když je den blbec :D

Pupe mi dnes připravila příjemné překvapení. Celý den je mi pod psa a tohle mě potěšilo. Tímto eventem se mi strefili do vkusu. Mám ráda hvězdy a tohle pozadí je skvělé. Jen co jsem zjistila že itemy s hvězdičkama udělají právě toto, neváhala jsem a koupila prstýnek i náramek. No a pak jsem zjistila že se ty hvězdy pohybují.

Aspoň malý balzám na duši.

Sice na to nadávám všude možně a už jsem na to nadávala tolikrát, ale tady mám takovou šikovnou rubriku ,,stěžovatelna"

Navíc to pořát ještě okupuje tolik místa v hlavě že nemůžu myslet skoro na nic jiného. Třeba když to vychrlím, přestane mě to pronásledovat.

Týden před animefestem jsem měla zlé sny. V pátek to vypadalo OK, dokonce jsem vystoupila z té depresivní nálady až do doby co jsme přišli k našemu vykradenému autu. Teď potom co se to stalo to pokračuje. Z pátku na sobotu jsem sice nespala, ale teď jsem si to vynahrazovala a prospala 16 hodin plných nočních můr se spoustou hadů, hnusné havěti, zmatku, hledání a podobně.
To co se stalo byla blbá souhra náhod. Když jsme parkovali, bylo světlo a kolem stálo víc aut. Jenže pak v 11 už byly pryč a zjistili jsme že osvětlení v tom místě nefungovalo a tak jsme byli snadný cíl. Sice jsme tam nenechali nic cenného, ale auto s báglama přitahuje stejně. Teda sice pár věcí tam bylo, třeba heli měl v tašce foťák a podobně, ale to tam nechali paradoxně. Všecko to bylo zakryté a poschovávané, ale stejně. Naše blbost že jsme tam to auto tak nechali. To si fakt nepřestanu vyčítat. Ani spoléhat na to že parkoviště mělo být hlídané se nevyplatilo. Když jsme to pak zkoumali, tak ty svině tam měli napsané že zrovna od toho dne mají dovolenou.

Navíc Heli s rodiči zjistil že to auto má jen povinné ručení, kdyby někomu způsobil škodu a škoda na samotném autě už v pojistce není.

Takže místo animefestu jsme po pár hodinách protrápených v autě (na policii jsme byli do 3 ráno) frčeli domů. Musíme se pak dodatečně omluvit Pet a ostatním že to museli protrpět s námi, i když jim naštěstí z auta nic nesebrali. Jen mě veškeré zavazadla až na jednu tašku kde vpodstatě nic nebylo, dalšímu z nás taky všechny věci v krosně a Helimu poškodili to auto.
Jsem ráda že aspoň Pet z toho vyšla bez problémů a její věci nechali napokoji. U ní by to byl daleko větší problém, protože by nemohla jen tak odjet. Naštěstí tam nebylo už žádné zboží do stánku.

Doma jsem sice nedostala, ale jsou tu na mě protivní, protože jsem je stála další výdaje. Museli jsme vyměnit zámek a navíc mi mamka musela pořídit důležité věci o které jsem přišla. Nenechali mi totiž nic z mých zavazadel, ani blbý kartáček na zuby. Nutně mi taky naši museli koupit nový krém na ošetření exému. Z toho všeho jsem totiž nádherně olezla. Včera jsem zjistila jaký rozsah to má. Místy se to rozedřelo do krve.
Hlavně mamka na mě vrčí. Včera jsem dostala vynadáno za každou kravinu, dnes v tom mamka pokračuje. Doufám že ji to přejde :(

RIP tyto věci. Ty dražší bych měla ještě odmailovat na policii jak mi doporučili.

seznam si píšu ale jen tak a včetně věcí od kterých nemám fotky.

Tato sukně v růžové, kterou jsem si pořídila v paříži. Památka na krásné věci. Z legrace jsem jí říkala ,,zásnubní sukně"
lososový světřík co jsem dostala od mamky

punčochy co jsem dokoupila před AF abych měla dvoje bílé + podvazky aby vůbec držely

veškeré krémy, na obličej, na exém a takové základní hygienické potřeby jako deodorant, pasta na zuby a spol

taky moje oblíbené pyžamo tam bylo

modré punčocháče co jsem dlouho scháněla

modré kytky co vlasů co jsem taky dlouho scháněla a pak je dostala od heliho

dvě sady krásných pinetek do vlasů od mamky

sada maličkých rtěnek, dárek od mamky

Nejsem sice člověk co moc lpí na věcech, spíš na tom že jsem je od někoho dostala, nebo mi něco připomínají. Dřív jsem si to ani moc neuvědomovala

Zase jsem se dostala do stavu propadu. Naposled mě to otravovalo asi před rokem a půl, nebo dvěma. Radši si to nepamatuju.
Zas mi hlava produkuje myšlenky co kazí jakékoli dobro v okolí, náladu, všecko. Když mám něco na co bych se eventuelně mohla těšit, začnou se mi o tom zdávat noční můry a mám po srandě. To co mě bavilo mě bavit přestává a místo toho sedím a ničím si vlasy. Fyzicky je mi zle taky, jakoby věčně špatně od žaludku.
Naposledy mi to stěžovalo existenci na učňáku. To jsem přes den skoro nejedla a mizerně mi bylo furt. Potom jsem se z toho načas probrala, ale zas se to vrátilo asi před tím rokem .To jsem byla flegmatická, otrávená, nespokojená a navíc ještě protivná. Drželo mě to něco kolem měsíc nebo dva a pak jsem měla zas pokoj.

Většinou mi to kazilo náladu na podzim, nebo když fakt bylo proč. Pochopila jsem to v době co jsem věčně seděla sama doma a defakto se nudila. Nebo když mě něco psychicky zdeptalo. To se pochopit dalo jako důsledek. Jenže teďka to je mimo moje chápání. Mám všecko, venku je pěkně, mám s kým si promluvit když potřebuju......jediné co mi chybí je práce. Sice mě to štve, že ji nemám, ale myslím že to zrovna není původce toho hnusu. Maximálně to přiživuje.
Je to jakoby se mě vlastní hlava snažila izolovat od světa a lidí, a pak totálně otrávit a vydusit mě v tom. Jestli má zase přijít věčně depresivní nálada a reakce na okolí a lidi jako po lobotomii, tak se mám na co těšit zas. Jen ať mě to brzo nechá na pokoji.